Tradice přírodních olivových mýdel

Staří Sumerové nepochybně mýdlo znali, nejstarší nález mýdelnaté hmoty pochází z doby kolem 2800 př.n.l. Zápis na hliněné tabulce z období kolem roku 2000 př.n.l. obsahuje návod na výrobu mýdla z vody, louhu a kassiového oleje. Zajímavostí je, že toto mýdlo nebylo používáno k mytí, ale jako prostředek podporující hojení ran. Egypťané používali do koupelí látku podobnou mýdlu, šlo o směs olejů a zásaditých solí, informaci nám o tom podává Eberův papyrus pocházející z doby 1550 př.n.l.

A jak to bylo s Římany a mýdlem?

Tito stavitelé a milovníci lázní mýdlo znali, ale k mytí jej nepoužívali, stejně jako jejich nepřátelé Gálové a Germáni. Ti používali mýdelnatou hmotu jako pomádu na vlasy! Teprve ve 2. století n. l. slavný římský lékař Galenos upozornil na očistné vlastnosti mýdla a to začalo být používáno k účelům osobní hygieny. Ale ne na dlouho, zlaté časy mýdla skončily v Evropě s nástupem středověku. Mýdlo a mytí byly v těch dobách považovány za škodlivé, ba hříšné. Inu, byl to omyl, který byl jednou z příčin smrtících epidemií, jež se za těch časů proháněly Evropou.

Zlaté časy mýdla naplno propukly s nástupem technické revoluce. Podomácku vyráběná mýdla se začala produkovat strojově a zakladatelé firem, jejichž jména známe dnes jako názvy velkých nadnárodních společností, na mýdle vydělali balík peněz. I přes úspěch a dostupnost mýdel produkovaných obřími splečnostmi je tu stále zájem o mýdla malých rodinných firem, které slibují nejen lákavou nízkou cenu, ale i kvalitní výchozí suroviny a výrobu šetrnou k životnímu prostředí.

mydla3_1.jpg

Mezi tyto rodinné firmy s tradicí patří i řecká společnost AGNO. Řekové mají svůj vlastní příběh o vzniku mýdla. Jeho děj je umístěn na ostrov Lesbos v Egejském moři. Tady se měla přihodit událost, o které se dočtete v téměř každé zmínce o vzniku mýdla. Na skále na ostrově stál chrám, na jehož obětních hranicích byla zpopelňována zvířata k uctění a potěše olympských bohů. Tuk z obětovaných zvířat a zbytky ohořelého dřeva se smísily a hromadily se kolem obětiště. Když přišel prudký déšť, sesula se tato žlutá hmota k úpatí hory k nedaleké řece, kam domorodé ženy chodily prát prádlo. Brzy si všimly, že jejich cíchy se perou lépe a jsou čistší, má-li voda v řece žluté zabarvení. Dokonce i sama věhlasná básnířka Sapfó se ve svých textech o podivuhodných účincích žluté mazlavé hmoty zmiňuje. Výroba mýdla má v Řecku mnohasetletou tradici, která trvá dodnes.Téměř každá domácnost si vaří své vlastní mýdlo, a to ze surovin, které jsou po ruce odnepaměti. Tou nejdůležitější surovinou pro výrobu řeckého mýdla je olivový olej. Olivovník je rostlinou, které se na Peloponéském poloostrově neobyčejně daří, byl uctíván jako posvátná rostlina pro blahodárné účinky oleje lisovaného z jeho plodů. Jeho pěstící a léčivé působení na pleť, detoxikační účinky a množství látek napomáhajících v boji proti civilizačním a srdečním onemocněním, při vnitřním použití, dnes již nikdo nezpochybňuje.

AGNO soap factory je společností, která pokračuje v tradici výroby rodinných olivových mýdel. Ve své práci slučuje úctu k zákazníkovi s citlivým a šetrným přístupem k životnímu prostředí.
Vyrábí bílé olivové mýdlo z čistého olivového oleje a zelené olivové mýdlo z olivových jader. Jejich mýdla mají prvotřídní kvalitu sestávající ze 100% čistě přírodních látek, bez použití chemických barviv a konzervantů. Posuďte sami a pokud byste si nevybrali z čistých olivových mýdel, můžete vyzkoušet některý z druhů aromatizovaných například růží, levandulí nebo s aloe vera či mořskými řasami.

Jejich mýdla najdete v eshopu www.bioobchod.cz

Tagy: 
Rubrika: